Arkádový zámek, jehož renesanční architektura bezprostředně navazuje na italské příklady, je součástí Seznamu světového dědictví od roku 1999.
Renesanční sídlo stojí na místě biskupského hradu ze 14. století. Pro Vratislava z Pernštejna ho v letech 1568–1581 postavili Italové Giovanni Battista a Ulrico Aostalli, kteří mu vtiskli podobu reprezentativní monumentální rezidence inspirované italskými paláci. Zámek má tři nádvoří a siluetu hlavní hmoty člení štíty a komíny. Bohatá sgrafitová výzdoba všech průčelí sídla s motivy tradičních psaníček i figurálními motivy, jimž dominují dvě velké bitevní scény, je rovněž dílem italských mistrů. Jedinečné jsou třípatrové arkády hlavního nádvoří, z nichž jedna je iluzivní kulisou umožňující krásné průhledy. V barokně upravených interiérech se dochovalo zámecké divadlo z konce 18. století včetně souboru malovaných kulis a dekorací od Josefa Platzera. K hlavní budově přiléhá park a areál je uzavřen budovami bývalé kočárovny, konírny, jízdárny a renesančního pivovaru, který byl v první třetině 18. století barokně přestavěn Františkem Maxmiliánem Kaňkou.